Sdružení pro obnovu varhan v kostele Nejsv. Trojice v Dobříši

Návrh projektu

Návrh projektu nových varhan v kostele Nejsvětější Trojice v Dobříši

Výchozí situace:
Na kruchtě kostela stojí dnes provizorní nástroj. Jedná se o malé, 6-ti rejstříkové mechanické, zásuvkové varhany K. Eisenhuta. Jak je uvedeno ve zprávě z r. 2011, varhany byly původně určeny do jiné prostory (o polovinu menší) a tak z mnoha důvodů nemůže splnit to, co je po něm požadováno. Ostatně - jeho transfer byl před lety zamýšlen jako dočasné řešení …
Za tímto provizorním nástrojem stojí prázdná skříň Vanického varhan z r. 1898.

Historický kontext:
V historii se na dobříšské kruchtě vystřídaly dva nástroje, které byly na jednu stranu velmi odlišné již jen z důvodů doby jejich stavby (konstrukčně, technicky, dispozičně, charakterem zvuku atd.), na druhou stranu oba nástroje měly přes konstrukční a zvukovou odlišnost některé společné rysy – oba měly dva manuály s pedálem a prakticky stejný počet rejstříků- barokní byly 12-ti rejstříkové (7+3/2) – romantické 11-ti rejstříkové (6+3/2). Oba nástroje byly zvukově přiměřené dobříšskému kostelu.

Stavebně-konstrukční a akustické podmínky kostela a kruchty:
Poměrně značně stísněné rozměry dobříšské kruchty oddělené od podvěžního prostoru relativně úzkým a nízkým obloukem staví varhanáře před obtížný úkol dobře ozvučit prostor kostela a zároveň nechat prostor pro alespoň menší pěvecké těleso. Varhany musí být umístěny co nejblíže k zábradlí kruchty, aby byly co možná nejvíce součástí interiéru. Nesmí být umístěné – v zájmu získání prostoru pro sbor - v podvěžním prostoru za obloukem kruchty. Varhanní skříň by měla svou stavbou umožnit směrování zvuku směrem dopředu do kostelní lodi.
Dalším specifikem interiéru s plochým nečleněným stropem a o třetinu větší šířkou lodi oproti výšce (11,7m vs. 8,8m) je suchá akustika prostoru s kratším dozvukem. Velikost kostela a specifická akustika mají značný vliv při volbě rejstříkového obsazení nástroje.

Parametry nových varhan:

  • současná Vanického varhanní skříň patří ke zdařilým pseudobarokním kreacím a není významně napadena červotočem. Ke zvážení přichází dvě varianty:
    1. zachování současné varhanní skříně má dvě velké výhody, administrativní – není třeba se dohadovat s památkáři – a cenovou úsporu v řádu statisíců (dle náročnosti provedení a výzdoby skříně). Vestavba stroje do starší skříně je na druhou stranu vždy spjata s nutností respektovat již dané poměry (členění prospektu, rozměry, umístění výplní, možnosti umístění vzdušnic, traktur s ohledem na dobrou přístupnost k servisu atd.).
    2. stavba nové skříně – památková péče může jak ztížit (znemožnit) odstranění staré skříně, tak ovlivnit vzhled nové skříně. Náklady na novou varhanní skříň jsou odvislé na její složitosti, míře výzdoby, použitém materiálu a.j., v každém případě se pohybují v řádu statisíců. Na druhou stranu může moderní architektonické řešení ozvláštnit a pozvednout interiér kostela. Lze očekávat i „ušití na míru“ varhannímu stroji. Nástroj bude umístěn v jedné skříni na ose kostela, velikost a stavební řešení kruchty spolu s dochovanou balustrádou nedovolují rozdělení strojů na více částí – např. do dvou skříní symetrických dle osy kostela nebo dispozici tzv. zadního positivu v zábradlí kruchty.
  • vlastní varhanní stroj by měl splňovat následující požadavky:
    1. prostoru přiměřená velikost, nemusí se jednat o příliš velký nástroj, omezujícím faktorem je i velikost kruchty, resp. hloubka současné varhanní skříně, tedy přibližně 11-14 rejstříků
    2. rejstříková dispozice bude koncipována zejména pro doprovod, hlavním úkolem nástroje bude doprovodná funkce při liturgii, koncertní využití bude okrajové (neznamená to ústup od zvukových kvalit!). Podrobněji k dispozici u bodu č.11
    3. bezpodmínečně dva manuály, plné rozsahy manuálů a pedálu (bude záležitostí podrobného projektu, jak velké budou rozsahy zejména pedálu)
    4. vzdušnice budou s tónovou kancelou (zásuvkové), při výběru materiálů a konstrukčním řešení se zohlední specifika provozu kostela (kolísání teploty, vlhkosti)
    5. traktura tónová i rejstříková bude výhradně mechanická. Pokud traktura projde jedním ročním cyklem, kdy je potřeba regulace větší, je velmi spolehlivá, za předpokladu, že je řemeslně dobře provedena.
    6. hrací stůl bude vybudován jako samostatně stojící před varhanní skříní – nabízí se i v našich končinách málo vídaná varianta otočení hracího stolu, přisazeného lavicí k zábradlí směrem k varhanní skříni. Varhaník tak má dobrý výhled k oltáři a do lodi prostým pootočením se na lavici a zároveň přehled, co se děje na kruchtě, resp. výbornou komunikaci se zpěváky a hráči. Teoreticky by šlo uvažovat i o zapuštěném stole do postamentu. Klasický „spielschrank“ je z prostorových důvodů obtížně realizovatelný. Při řešení hracího stolu bude pamatováno na patřičné osvětlení včetně ovládání, komunikační prostředky (audio a video), tepelný komfort varhaníka. Lze uvažovat i o kolektivech či dokonce mechanické volné kombinaci.
    7. ve varhanách nebudou použity součásti z jiných starších varhan (zejména píšťaly)
    8. vzduchová soustava – zvážit možnost použití varhan při výpadku el.proudu (kalkantování), dbát na dostatečnou kapacitu měchu, (ne)stabilita vzduchu má na zvuk zásadní vliv.
    9. při konstrukci bude dbáno na dobrou přístupnost k servisu a ladění. Údržba mechanického nástroje po „usazení“ a přivyknutí na kostelní prostředí je jednoduchá a redukuje se pouze na ladění a kontrolu oleje ve varhanním ventilátoru.
    10. výška ladění a temperatura budou záležitostí podrobného projektu, předpokládá se souhra s nástroji, je třeba zvážit zejména výšku ladění varhan o vánočních svátcích (s klesající teplotou výška ladění klesá) a potřebu sladění zejména s dechovými nástroji (flétny, trubky, hoboje atd.)
    11. Ačkoliv je to zatím předčasné, varhaníky zajímá především možná dispozice nového nástroje. Meze pro výstavbu dispozice jsou dané velikostí nástroje a jeho funkcí. Nástroj by měl být vystavěn na 8´ principálu v hlavním stroji, musí mít zvukovou korunu a potřebné doprovodné hlasy. Je třeba také dbát na výše zmíněnou specifickou akustiku prostoru – zvláště vyšší a vysoké alikvoty od tercie výše potřebují k dobrému vyznění a splynutí větší prostor s dobrou akustikou ruku v ruce s dobře zvolenou menzurací a intonací, aby se nepříjemně neprosazovaly přes základní hlasy.
      Inspirací pro nový nástroj mohou být nástroje 2. poloviny 19. století, kdy požadavky na varhany kladené byly podobné dnešním. Varhanářství té doby stále ještě stavělo na osvědčených technických řešeních a varhaníci stále vyžadovali u „svého“ nástroje typickou zvukovou korunu varhanního pléna. Nástroje stavěné např. pražským K. Vocelkou, K. Schiffnerem, K. Eisenhutem, J. Predigerem, bratry Fellery nebo třeba starým Fr. Riegerem či J. Neusserem jsou neprávem opomíjeny resp. stále neobjeveny, přitom je lze označit jako v pravém slova smyslu univerzálními. Kromě jejich základní liturgické funkce lze na ně dost dobře interpretovat i většinu varhanní literatury až do konce 19.stol. Pro příklad uvádíme realizované dispozice z tohoto období: (první číslo označuje celkový počet rejstříků, za pomlčkou je počet rejstříků I.manuálu + počet rejstříků II.manuálu, za lomítkem je počet rejstříků pedálu)

 

10 – 5+3/2  11 – 6+3/2 12 – 6+4/2  13 – 7+4+2  14 – 7+4/2  14 – 7+5/2 
Principal 8´
Hohlföte 8´
Oktáva 4´
Superoktáva 2´
Mixtura 1 1/3´,3x
Principal 8´
Flétna 8´
Oktáva 4´
Flétna 4´
Superoktáva 2´
Mixtura 1 1/3´,4x
Principal 8´
Hohlföte 8´
Oktáva 4´
Kvinta 2 2/3´
Superoktáva 2´
Mixtura 1 1/3´,4x
Principal 8´
Flétna 8´
Gamba 8´
Oktáva 4´
Fugara 4´
Superoktáva 2´
Mixtura 1 1/3´,4x 
Principal 8´
Flétna 8´
Oktáva 4´
Flétna 4´
Superoktáva 2´
Mixtura 1 1/3´,4x 
Principal 8´
Gemshorn 8´
Burdon 8´
Oktava 4´
Spitzflöte 4´
Superoktava 2´
Mixtura 1 1/3´,4x 
Kopula 8´
Flétna špičatá 4´
Principal 2´ 
Kopula 8´
Fugara 4´
Principal 2´ 
Kopula 8´
Salicional 8´
Flétna šp. 4´
Flautino 2´ 
Burdon 8´
Flauta 4´
Nasat 2 2/3´
Principal 2´ 
Burdon 8´
Flauta 4´
Nasat 2 2/3´
Principal 2´ 
Doppelföte 8´
Salicional 8´
Flauta douce 4´
Flautino 2´
Sesquialtera 2x 
Subbas 16´
Oktávbas 8´ 
Subbas 16´
Oktávbas 8´ 
Subbas 16´
Oktávbas 8´ 
Subbas 16´
Oktávbas 8´ 
Subbas 16´
Oktávbas 8
Pozoun 8´ 
Subbas 16´
Oktavbas 8´ 

 

Je možné uvažovat i o technických řešeních typu tzv. „Zwilligslade“, kdy jsou některé rejstříky (nebo části rejstříků) společné pro oba manuály nebo lze je registrovat buď na jednom nebo na druhém manuálu (tzv. „wechselschleife“) o pedálových extenzích, vytažením kvintové řady z Mixtury atd. – uvedená technická řešení a by byla součástí podrobnějšího projektu.

Cena nástroje:
Cena nástroje se skládá z obligátních položek (cena materiálů) a variabilních položek (cena dílenské práce, režijní náklady, renomé varhanáře).

Rozpočtovaná cena za vestavbu 2 manuálového stroje s pedálem, 13-14 rejstříků, se samostatně stojícím hracím stolem a úpravou staré varhanní skříně se pohybuje okolo 2,2 mil. Kč bez DPH.

Pro představu uvádím ceny některých varhan postavených po r.2010:

Petrovice u Sedlčan, I man+ped, 8 rejstříků, stará skříň – 1 mil. Kč bez DPH
Všemina, 2 man+ped, 14 rejstříků, kompletní novostavba vč. skříní – 2,4 mil. bez DPH
Zruč nad Sázavou, 2 man+ped, 15 rejstříků, kompletní rekonstrukce s novostavbou skříní – 2,6 mil. bez DPH
Obyčtov, 2 man+ped, 24 rejstříků, kompletní novostavba vč. skříní – 3,7 mil. bez DPH

 

V Praze, dne 23. listopadu 2014
Štěpán Svoboda
organolog Arcidiecéze pražské
tel. 606 686 190
svobodas@apha.cz